Historie volby čestného občana

První a zatím poslední volbu dělí od sebe bezmála 80 let. V něčem jsou si však překvapivě podobné.

Historie jmenování čestným občanem Jenštejna sahá až do 1. republiky. Ve staré jenštejnské kronice, kterou psal Josef Mareček, je tento zápis: „Za zásluhy o stát a zemědělský stav, jmenován byl k šedesátinám 5. dubna 1933 čestným občanem místní obce ministerský předseda pan Antonín Švehla velkostatkář z Hostivaře.“ Je zajímavé, že Švehla v té době již 4 roky předsedou vlády nebyl a byl již těžce nemocný.

Kromě funkce ministerského předsedy byl dlouholetým členem a předsedou Agrární strany a podílel se na vyhlášení samostatného Československa. Jedním z jeho výroků byla i následující věta: „Politika je krásná, ale ze všech nejkrásnější je politika československá. Protože je tak těžká“.

3. června 1945 se konaly v obci volby do obecního zastupitelstva a krátce potom se zde konaly římskokatolické bohoslužby za účasti několika hodnostářů. Při této příležitosti měl být čestným občanem jmenován pražský arcibiskup Josef Beran. O jeho účasti ani jmenování se v kronice už bohužel nepíše. Arcibiskup Josef Beran byl v letech 1942 až 1945 vězněn v koncentračních táborech Terezín a Dachau. Po válce byl pak v letech 1949 až 1963 internován StB na různých místech Československa. V roce 1965 odešel do Říma, kde byl jmenován kardinálem. V roce 1969 zemřel a je jako jediný Čech pohřben v chrámu sv. Petra. Třetí čestný občan Jenštejna měl být jmenován v roce 1952. Ale bohužel, politické poměry nedovolily jmenování uskutečnit. Úředně zkoušený lékař a bylinkář Jan Mikolášek byl jenštejnským občanem. Kromě jiného několikrát významně pomohl financovat akce nezbytné pro rozvoj a život obce. Část zastupitelstva ho chtěla zvolit i čestným občanem obce. Bylo však již pozdě. V této době bylo ve dvanáctičlenném zastupitelstvu 9 členů KSČ a Mikolášek byl nepřijatelnou volbou. Jan Mikolášek byl zatčen v roce 1959 a 5 let vězněn. Na místě, kde bydlel, se v současné době nachází Domov seniorů Jenštejn.

Další kapitola historie volby čestného občana byla napsána o desítky let později. Zastupitelstvo obce Jenštejn udělilo dne 13. února 2013 čestné občanství obce Jenštejn Karlu Schwarzenbergovi a to za přínos k rozvoji politické kultury v České republice čestným a transparentním vedením předvolební kampaně při historicky prvních přímých prezidentských volbách v lednu 2013.

Pro udělení čestného občanství hlasovalo 5 zastupitelů. V samotném druhém kole prezidentských voleb bylo pro Karla Schwarzenberga odevzdáno v Jenštejně 253 hlasů (64,70%) a pro Miloše Zemana 138 hlasů (35,29%).

Minimálně 241 z celkem 635 voličů (37,95%) k volbám do Jenštejna nedorazilo. A co mají všechny volby společného? Paradoxně to, že žádný dosavadní čestný občan nemá nic společného s Jenštejnem. Žádný z těchto doposud zvolených čestných občanů se v Jenštejně nenarodil, nebydlel tu, ani nepracoval. Nikdo z nich se ani nijak konkrétně nezasloužil o jeho rozvoj nebo význam tak, jak to předpokládá obecná definice pojmu čestného občanství. Lze jen spekulovat, nakolik měly jednotlivé volby podporu obyvatel obce.

Na druhou stranu nelze žádnému z nich upřít osobní zásluhy, činy nebo postoje, které lze označit za významné a jistě i hodné nějakého ocenění. Institut čestného občanství by ale měl být výrazem uznání a poděkování obyvatel obce a měl by tedy zohlednit vazbu ke konkrétní obci a jejím občanům. Jinak se z volby může stát jen prázdné a možná bohužel i zbytečné gesto.

V Čechách není příliš zvykem někoho chválit nebo vyznamenávat - naučme se to.

Václav Kovanda, kronikář obce Jiří Hulík