ObecJenštejn
Historie původně uhlířské osady Dehtáře, později Dehtáry je velmi stará a sahá do období přemyslovských knížat. Ve dvanáctém až třináctém století měli obyvatelé za úkol spalovat dřevo z lesů levé strany Labe v milířích na dřevěné uhlí. Při tomto procesu vznikal dehet, tehdy hojně používaný prostředek v lékařství. Odtud vznikl název obce. Později byla historie obce spojena s hradem Jenštejn, postaveným r. 1319 Jencem z Janovic.
První písemná zmínka o Dehtárech je z r.1368, kdy byl hrad prodán Pavlu z Vlašimi, který se po nabytí hradu začal podepisovat jako Paulus de Jencenstein. Rokem 1376 se připomínají jeho čtyři synové Martin, Jan, Václav a Pavel z Jenštejna. Druhorozený Jan se stal pražským arcibiskupem, ale po sporu s králem Václavem IV. r.1396 rezignoval a odešel do Říma, kde zemřel r. 1400. Hrad převzal komoří Jan Huller, který však skončil pro podvody na popravišti. Další existenci Dehtár potvrzuje mapa brandýského panství z r. 1447.
Dehtáry s Jenštejnem patřily celkem 14ti majitelům, z nichž poslední Jan Dobřichovský z Dobřichova hrad v podstatě propil. Zemřel r. 1587 a Jenštejn pak připadl královské komoře, která platila i jeho dluhy. Na zaplacení dluhů musela být prodána Podolánka a území Dehtár Janu Cingulínovi z Opočna. Jeho dcera r.1599 prodala Dehtáry s polnostmi Václavovi Hylsovi z Goldperka, který zde začal r. 1600 budovat panský dvůr. Ke dvoru patřilo 7 poddanských chalup, krčma a pivovar. Poddaní museli týdně odpracovat 3 dny na panském.
Vr. 1614 koupil panství Dehtáry brandýský hejtman Jan Ledecký z Gránova se synem a dvůr Vřísek v Jenštejně Ehrenfried z Berbisdorfu, majitel panství Sluhy. Jako evangelíci se oba účastnili pražské defenestrace. Po bitvě na Bílé Hoře oba statky propadly do císařského majetku, a protože se na bývalé majitele vztahovalo hrdelní právo, ti raději uprchli ze země. Císař Ferdinand II jejich majetky věnoval v roce 1623 jezuitům. Téhož roku od nich koupil Dehtáry Jiří Beník z Petersdorfu, od něho r. 1651 měštan pražský Paravicini, který jej záhy přepustil Janu Tyralovi z Treuburka. Ani ten však nebyl posledním majitelem Dehtár. Panství v roce 1699 prodal opatu kláštera Na Karlově, který z Dehtár udělal letní sídlo opatů a zřídil velkou, devítihektarovou štěpnici obehnanou kamennou zdí, obnovil prelaturu a pivovar se šenkem. Zdálo by se, že nastane v panství klid a mír, ale opak je pravdou. Prelaturu r. 1775 napadli vzbouření sedláci a než opati stačili opravit poškozený majetek, bylo panství opatu Paukertovi r. 1786 odebráno na základě Josefinské reformy. Dehtáry pak na pět let vlastnila hraběnka z Klebesburku, které byly v roce 1797 připojeny k Brandýsu.
Panství Brandýs dvůr Dehtáry rozdělilo a prodalo sedlákům. Ze dvora vznikly usedlosti čp. 7, 8, 9, 10, 11, 12 a 13. Další domy byly postaveny až v devatenáctém století, kdy se Dehtáry v roce 1848 staly samostatnou obcí, školou a farou však příslušely ke Svémyslicím. K obci Jenštejn se Dehtáry připojily v roce 1960, kdy vzniklo JZD.
