Tradice jenštejnských kulturních slavností

Na jaře roku 1978 se objevily v Jenštejně i v okolních obcích plakáty: Okresní kulturní středisko Praha – východ, Okresní muzeum Praha – východ a Místní národní výbor v Jenštejně pořádají letní kulturní slavnosti JENŠTEJN 1978. Co však celé této akci předcházelo?

Zcela banální záležitost. Z horní části věže na východní straně vypadl velký bosovaný kámen. Spadl do zahrádky domu č. p. 52 manželů Němcových. Po ohledání místa bylo zjištěno, že i další kameny jsou uvolněné a hrozí jejich zřícení. MNV v Jenštejně spolu s Okresním muzeem provedly nezbytnou opravu. Ukázalo se však, že celá věž hradu je v havarijním stavu. Vnitřek věže nesl velké množství stop, hlavně po vandalech. Vždyť celé desítky let neměla věž ani vstupní dveře. Zvětralé a vypadané obvodní zdivo věže volalo zoufale po opravě. Z malé akce se stala akce velká a nákladná. Rozhodnutí znělo: „Když budeme opravovat hrad, tak nejprve provedeme archeologický výzkum pod vedením odborníků Okresního muzea.“

V roce 1970 to začalo. Odklizení křoví a nánosu hlíny provedla pracovní četa JZD. Podrobný archeologický výzkum provedli studenti AV. Jejich práce trvala 5 let. Bylo nalezeno a popsáno celkem 3 800 různých fragmentů. Dva roky se potom prováděly vnitřní a venkovní úpravy. Největším zážitkem byla práce pražských horolezců, kteří na lanech spuštěných z vrcholu věže nejdříve vyškrábali staré spárování kamenů až do hloubky 60 cm a potom novou maltou je znovu vyspárovali. Časté obrázky v novinách a časopisech, horolezců při práci na obvodu věže pod názvem: „ MNV Jenštejn staví hrad“, přilákaly velké množství zvědavých lidí.

23. 6. 1977 byl opravený hrad konečně zpřístupněn. Oficiální projevy měli zástupci ONV, Okresního muzea a MNV. Slavnostní otevření provedl předseda ONV Chalupecký. Celá oprava stála více než 1 milion korun. Velké množství účinkujících připravilo k této příležitosti bohatý kulturní program. Prostory pod hradem byly plné návštěvníků.

Tady je nutné hledat myšlenku pořádání každoročních letních kulturních slavností. Propagovat tak opravený a zpřístupněný hrad i jeho historii. Byl určen termín, který se shodoval s otevřením hradu, začátek června. Slavnosti byly rozděleny na 3 dny – pátek, sobotu a neděli. V pátek večer byly v hostinci besedy historického rázu doprovázené fotografickou a filmovou dokumentací.

Sobota byla vždy určená hudebním a tanečním souborům, ale také prodejní módní přehlídce obchodního domu Máj z Prahy. Sobotní večery byly zaměřeny na divadelní představení. Jedno z nejlepších bylo představení Filozofské historie, upravené režisérem Jaroslavem Dietlem jako muzikál, předvedené souborem KKP Čelákovice. Nebo Maryša i s párem živých koní a vozem (žebřiňákem) s rekruty a Franckem odjíždějících na vojnu. I ostatní divadelní představení hraná přímo na návsi měla zvláštní atmosféru a tím i úspěch. Neděle dopoledne byla pro děti. Na programu byly hrané pohádky a vystoupení dětských tanečních souborů. Ukončení letních kulturních slavností bylo vždy tradičně v provedení šermířských skupin a napínavých soubojů.

Většina akcí se odehrávala na návsi za hospodou na dvou velkoplošných valníkách zapůjčených z BSS Brandýs n. L. a upravených jako pódium. Šerm byl vždy na návsi i na hradě. Rovněž hudba vyhrávala na návsi, někdy i na vrcholu hradní věže. Posluchačů pod hradem nebylo nikdy málo.

Všechny účinkující zajišťovalo Okresní kulturní středisko. Akce na hradě mělo na starosti Okresní muzeum. Pořadatelskou službu, přívoz a odvoz valníků, lavic, židlí a veškerou manipulaci s nimi, ale i hlídání zapůjčených věcí po celou noc, zajištění elektrického osvětlení a plno jiných věcí prováděl MNV v čele s předsedou M. Náhlovským spolu s místními požárníky a Českým svazem žen. Všichni účinkující byli vždy pouze amatéři - ochotníci a vystupovali zdarma. Platil se pouze přívoz a odvoz účinkujících, občerstvení, večeře. Nebyla výjimka, že na jednotlivá vystoupení se sešlo na návsi i 400 diváků. Rozdělení na vystoupení pro děti a pro dospělé nebylo nikdy bráno vážně. Všechna představení byla vždy plná dětí i dospělých. Hrad byl otevřen po celou dobu slavností zdarma a byl vždy plný. Sál hospody většinou sloužil jako zázemí pro účinkující.

Jenštejnské letní kulturní slavnosti se konaly vždy pod vstupním názvem: JENŠTEJN + letopočet. Pořádaly se nepřetržitě 12 let až do roku 1989. Po tomto revolučním roce Okresní kulturní středisko zaniklo, Okresní muzeum v Brandýse n. L. zchudlo. MNV se změnil na OÚ a změnilo se i politické dění v obci a letní kulturní slavnosti zanikly. Ze všech ročníků máme v kronice bohatou fotografickou dokumentaci. Pokračování slavností bylo obnoveno až v roce 2007, jako „Jenštejnské slavnosti“, ale již ve zcela jiné podobě. Účinkující již nejsou amatéři a ochotníci. Pouze hrad je v ten daný den volně přístupný. Původní záměr již nelze obnovit.

Václav Kovanda