Hostinec je v obci už od roku 1595

Od pradávna bylo v Čechách, alespoň teoreticky, zvykem určovat střed země, měst i vesnic. V případě Jenštejna to byla už od roku 1595 původně krčma a od 19. století hospoda „ U Cafourků“.

Brzy po 2. světové válce nechal hostinský Alois Cafourek přistavět ke stávajícímu sálu směrem do dvora vyvýšené jeviště pro pořádání ochotnických představení a podium pro hudbu. Sehrálo se zde mnoho divadelních představení pro děti i dospělé. I tanečních zábav bylo bezpočet.

Po roce 1948 začalo velké znárodňování. Nezůstal kámen na kameni. Kromě znárodnění všech velkých podniků a statků přišla řada i na všechny malé podnikatele. A tak v Jenštejně zmizela hospoda „U Cafourků“. Převzalo ji spotřební družstvo JEDNOTA. I název ve štítu nad schody „Hostinec U Cafourků“ někomu překážel, a tak se stalo, že jednoho dne skleněný nápis ležel rozbitý na tisíc kousků pod schody hostince. Dávno zmizela doba, kdy hostinský Cafourek lámal v zimě na rybníku kostky ledu a ukládal je na celé léto do sklepa spolu se sudy piva, aby bylo jako křen. Starého pana hostinského nechali milostivě v hospodě čepovat pivo, ale jako nájemníka. Neznal jediný zavírací den. Když už měl opravdu zavřeno, tak podával džbánky s pivem alespoň oknem. Po jeho smrti 2. 1. 1980 jeho syn, rovněž Alois Cafourek, nesměl hospodu provozovat, ani v ní pracovat, i když byl v oboru vystudovaný. Vždyť mu ani nepatřila. A tak pracoval ve velkých hotelech, v létě v Praze, v zimě v Krkonoších.

JEDNOTA začala dosazovat do hospody své lidi. Žádný z nich nebyl z oboru. Kdo hospodu chtěl a myslel si, že rychle zbohatne, ten ji dostal. Rychle však vystřízlivěl. Tak docházelo k jejich častému střídání. Žádný provozu nerozuměl a hospoda zela prázdnotou. V regálu u výčepu stála celé dlouhé dny jako jediné občerstvení sklenice utopenců nevábné barvy. Často se stávalo, že vedoucí zapomněl koupit cukr a tak nabízel pouze hořké kafe. Hospoda byla v dezolátním stavu a hlavně bez hostů.

Tohoto stavu využila manželka pana Cafourka Olga a otevřela si na přelomu 70. a 80. let na druhé straně dvora ve dvou malých místnostech výčep piva jako kiosek. Měla otevřeno pouze v sobotu a v neděli, kdy byla hospoda zavřená. Nebyla to tedy žádná konkurence. Skutečnost byla taková, že hospoda byla celý týden prázdná, zatímco bar, jak se kiosku říkalo, praskal ve švech. Po čase však z hygienických důvodů kiosek zavřela. A samotná hospoda spěla ke svému nenávratnému zániku.

V takovémto stavu přišel rok 1989 a s ním změny. JEDNOTA zmizela. Hospoda se vrátila původním vlastníkům v dezolátním stavu, jako většina všech v restitucích navrácených objektů. Přesto se původní majitelé rozhodli začít znovu. Po alespoň částečných nezbytných úpravách zahájili Cafourkovi opět provoz včetně vaření obědů ve velkém. Po odchodu do důchodu začali hospodu pronajímat. Během těchto let se zde vystřídalo několik nájemců, kteří hlavně vydělávali peníze pro sebe, neinvestovali a snažili se platit malý nájem. Pravda je ta, že některý nájemce byl lepší a některý horší.

Hostinský Cafourek se snažil zachraňovat situaci alespoň tím, že čas od času vlastníma rukama opravoval opadanou omítku a polámané schody. Nebyl však dost zručný, a tak výsledek jeho práce byl ten, že jednu díru spravil a druhá se udělala. Jeho snaha i o malou údržbu se rychle zmenšovala úměrně s věkem a hlavně s nemocí, která ho postihla. Stav hospody začal být kritický. Hygienické kontroly neprojevovaly žádné nadšení, ani strávníci nebyli spokojeni a návštěvnost rychle klesala.

V letošním roce se konečně zablesklo na lepší časy. Bylo to již 5 minut po 12. Nová majitelka, dcera manželů Cafourkových, Romana Kocourková, se odhodlala dát poslednímu nájemci výpověď a od 16. srpna byla hospoda zavřená. Manželé Kocourkovi zahájili rekonstrukci odpovídající hygienickým předpisům. Nic nezůstalo na svém místě. Vzniklo zcela nové sociální zařízení. Přestavěný je lokál s novým výčepním pultem. Sál slouží jako jídelna, která se dá během několika minut změnit na taneční parket. Snaha nové majitelky je, aby se během oběda v jídelně nekouřilo. Po dokončení velké a náročné rekonstrukce hospodu slavnostně otevřeli 28. října taneční zábavou a zahájili provoz i podávání obědů.

Václav Kovanda