Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Přístavba MŠ

 

 

Statistika radarů

 

Rozklikávací rozpočet

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

 

Stredni polabi

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Stránka

Jak se měnil počet obyvatel v Jenštejně


Historie Jenštejna sahá do první poloviny 14. století, ale až do 15. století byl v Jenštejně obýván pouze hrad a hospodářský - nebo také poplužní - dvůr s čeládkou, která se starala o zajišťování potřeb hradu. O vesnici jakou známe dnes se ještě nejednalo.

Jenštejn v roce 1921 (archiv V. Kovandy)

Jenštejn v roce 1921 (archiv V. Kovandy)

V letech 1530 – 1570 začala vesnice vznikat zásluhou výstavby 14 velkých statků. Nové stavby byly již z kamene a vytvořily náves, neboť byly vystavěné do půlkruhu tak, jak je známe dodnes. Polnosti těchto statků přesahovaly pětinásobek celostátního průměru a proto potřebovaly velké množství námezdních sil. V té době začal velký nárůst počtu obyvatel.

Po třicetileté válce v letech 1618 - 1648 však zůstala vesnice téměř vylidněná. V celém kraji zůstala pouze pětina obyvatel. Až po roce 1656 přišli do všech 14 statků noví majitelé a současně se začala rychle usazovat i chudina. Z trosek hradu si začala stavět chudinské domky hlavně v bývalém hradním příkopu. Počet obyvatel se ustálil na čísle 200 a pomalu se zvyšoval. V obci nebyli jen zemědělci, přišli a usadili se i řemeslníci. Tento vzestupný stav způsobil, že se Jenštejn stal v 18. století samostatnou a soběstačnou vesnicí. V té době získal dokonce statut městečka neboli městyse s právem trhovým.

Městečkem byl až do 20. století. Právo trhové nevyužíval a tím svůj statut nakonec ztratil. V roce 1848 byla zrušena robota a z námezdních dělníků se postupně stali deputátníci. Vznikali chalupáři a malá hospodářství. Je to znát i na grafu vývoje počtu obyvatel od roku 1869. 8 až 10 dětí v rodině nebylo tehdy výjimkou. Platilo, že více dětí lépe uživí svoje rodiče ve stáří.

A nyní několik čísel: V roce 1800 bylo v Jenštejně 51 čísel popisných a 342 obyvatel, v roce 1848 to bylo 54 domů a 368 obyvatel pouze českých, v roce 1900 to bylo 52 domů a 364 obyvatel. Katastr obce měl 373 ha, z toho 330 ha polí, 16 ha luk, 12 ha pastvin, 2,6 ha zahrad, dále 3 lomy na kámen a písek, 3 rybníky. Dnešní rozloha katastru obce je asi o polovinu vyšší.

Na začátku 20. století tvrdě zasáhla do poklidného života obce 1. světová válka. Na grafu ze strany 10 je to opět znatelné. V roce 1914 odešlo z obce, která měla 52 č. p., bojovat do války za císaře pána 48 mužů živitelů ro din. Naše kronika popisuje všechna jejich jména i osudy. Počet obyvatel v roce 1921 klesl na 318.

Po válce byla bída, ale byl mír. Vznikla Československá republika. Vesnice se rychle vzpamatovávala. Nárůst obyvatel za 1. republiky způsobila i velká výstavba rodinných domků na okrajích našeho katastru u Radonic a u Podolanky. Jenštejn se těsně před rokem 1930 rozrostl o 23 nových domků a přibližně o 70 obyvatel. Této zástavbě se říkalo Nový Jenštejn 1 u Radonic a Nový Jenštejn 2 u Podolanky. V roce 1960 byly obě lokality převedeny do Radonic a na Podolanku.

V březnu 1939 začala 2. světová válka. S ní přišlo napětí a strach, co s námi bude. Mnoho lidí bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Rekvizice hlavně na potraviny střídala jedna za druhou. Počet obyvatel rychle klesal pod 400.

Zlepšení nepřišlo ani po válce. Přídělový systém na potraviny udržoval národ na hranici hladu. Po odsunu Němců se do pohraničí odstěhovalo 24 rodin většinou zemědělských. To je pokles obyvatel o třetinu. Pro statistiku počtu obyvatel to byl velký skok dolů.

Krátce po založení JZD na jaře v roce 1950 přišla další rána – měnová reforma v roce 1953. O poslední korunu přišli všichni. V 60. letech k nám zavál vítr z východu úžasnou myšlenku. Jenštejn byl zařazen do kategorie vesnic na dožití. Nikdo nesměl nic stavět, přestavovat ani přistavovat. Až spadne poslední dům, srovná se vesnice se zemí a vytvoří se velké lány. Obyvatelé Jenštejna si mohli požádat o bydlení nebo výstavbu ve střediskových obcích. Pro nás to byl Brandýs nad Labem nebo Horní Počernice. Odtud také název filmu „Vesničko má středisková“. Obec v této době měla pouze 280 obyvatel.

Stálý pokles počtu obyvatel částečně zastavila až v 80. letech nová výstavba řady domů v ulici Na Stráni. Hlavní zásluhu však měl přestavěný domov důchodců pro 180 lidí, kteří se stali obyvateli Jenštejna. Stále však nebylo vyhráno. Obec na okraji Prahy měla jen 2 telefony, žádný vodovod, žádný plyn a ani kanalizaci. Pouze částečné vyasfaltování ze 70. let. Autobusové spojení také žádné.

Přestavba vesnice začala teprve po roce 1990, ale velice chaoticky. Všichni chtěli všechno a najednou. Velice rychle byl zaveden telefon do většiny domácností, také voda, odpadní kanalizace a plyn. Obci se podařilo vybudovat čističku odpadních vod, vydláždění ulic a chodníků. Získala i autobusové spojení k linkám metra B a C v Praze. Začalo se uvažovat i o nové výstavbě v obci. Veškeré přípravy včetně územního plánu však trvaly několik let. V této době měla obec jen 105 čísel popisných a 330 obyvatel, počítáno bez domova důchodců.

Pondělí 7. března 2005 by mělo být zapsáno v historii obce jako den, kdy se začala měnit její tvář. Začal vyrůstat Nový Jenštejn. Poprvé zahloubil bagr firmy DEVO Group lopatu do země. Práce byla rozdělena do 3 stavebních etap. V 1. etapě bylo postaveno 140 domů. Vzorový dům byl otevřen k návštěvě zájemců o bydlení již v listopadu 2005. V roce 2006 se začali stěhovat první noví obyvatelé. 2. etapa se začala budovat v roce 2008. 90 domů této etapy bylo dokončených v roce 2010.

V současné době má Jenštejn kolem 350 čísel popisných a 1050 obyvatel, počet dětí do 15 let je kolem 170. Ani tato čísla nejsou konečná. Strmě stoupající křivka grafu je toho důkazem. 3. etapa výstavby ještě nezačala. Václav Kovanda, kronikář obce


22. 12. 2013 Zobrazit méně

Stránka