Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Přístavba MŠ

 

 

Statistika radarů

 

Rozklikávací rozpočet

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

 

Stredni polabi

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Stránka

Povídání o tvrzích I.


Velice stručně jsem v předchozích číslech popsal výstavbu jenštejnské tvrze. Doba její výstavby není náhodná. Jenec z Janovic jenom o několik let předběhl tu hlavní, přicházející vlnu výstavby tvrzí. Spolu s tvrzí a poplužním dvorem zde ještě žádná jiná výstavba nebyla, ale nemusí to být, jak nám ukáže další vyprávění, pravda doslovná.

Každá doba našich dějin nesla určité znaky, které tyto dějiny vytvářely. Pro naši malou zemi to byly znaky dva, které se pravidelně střídaly. A sice, doby klidu a doby válek. Pro okolí Prahy to platí dvojnásobně. Chtěl bych se zmínit o té šťastnější době našich dějin, kdy se u nás neválčilo, ale budovalo. Byla to doba vlády Karla VI. Stačilo několik desítek let, kdy se na našem území v plné síle projevila moudrost a síla tohoto panovníka. Praha se za jeho vlády rozrostla na jedno z největších, hlavně nejdůležitějších měst v celé Evropě. Velice rychle začal vyrůstat zbohatlý městský patriciát. O své místo nahoře se začala hlásit zbohatlá vrstva královských úředníků. Praha, zásluhou Karla VI., který se stal i římskoněmeckým císařem, získala poprvé v dějinách arcibiskupství a církev začala také bohatnout. Nižší venkovská šlechta ze strachu, že přijde o svou moc, se začala také rychle tlačit nahoru. Všem těmto vrstvám bylo jejich postavení najednou těsné. Byla to přesně tato Karlova doba, kdy se všichni chtěli vyrovnat všem. Dnes bychom řekli módní lavina a nebyli bychom daleko od pravdy. Snad se nejednalo ani o desítky let, spíše o pouhé roky, kdy se tyto čtyři popsané vrstvy začaly předhánět ve stavbách venkovských tvrzí. Někdy to bylo už v existující vesnici, často se však stávalo, že nejdříve vyrostla tvrz a teprve potom vesnice kolem. Toto byl i případ Jenštejna. Napsal jsem, že každá doba nesla své znaky pokroku. K jednomu z nich patří v době výstavby tvrzí ještě neznalost výstavby gruntů (statků), jak je známe z pozdější doby. Hromadná výstavba gruntů nastala přibližně v 16. Století. V Jenštejně to byly grunty obzvlášť velké, hlavně díky velkým úrodným pozemkům.

Jeden z našich nejznámějších historiků Dr. August Sedláček nám zanechal mapku, na které je zakresleno takových tvrzí pouze v okolí Prahy více než 700 i s jejich popisem. V okolí Jenštejna byla tvrz v každé vesnici. Většinou to byla pevná stavba obklopená hradbou, někdy i obranným příkopem naplněným vodou, s výstavným obydlím, s velkými hospodářskými budovami i s obrannou věží. Rozhodně však nebyla schopná čelit válečným nájezdům vojsk, tak jako pevný hrad. Jejich opevnění sloužilo hlavně k obraně proti nájezdům různých lapků (zlodějů) a loupeživých hord. Sloužila i jako útočiště poddaných lidí z vesnice, která ke tvrzi patřila. Jejich nevelká pevnost oproti hradům byla důvodem, že se nám těchto tvrzí dochovalo do současnosti velice málo. Často vůbec nic. To je přesně případ sousedních Radonic. Ves byla založena poměrně pozdě. První zmínka pochází až z roku 1397. Tvrz však pochází z doby pozdější, až z poloviny 16. století, kdy byli majiteli Hrzánové z Harasu. Tento rod byl v té době i majitelem Jenštejna. Samotná tvrz se nedochovala a zůstalo po ní pouze pojmenování „Na Tvrzi“. Ve Dřevčicích zůstala část tvrze do dnes. Byla opravená a využívá se k různým společenským akcím. V první polovině 19. století, když ještě nebyla postavená žádná škola, byla využívaná k výuce dětí místních i z okolí. V jedné třídě bylo vyučováno až 150 dětí. Na Vrábí je tvrz stále udržovaná, a je v ní v současné době sklad nábytku. Ve Vinoři stávala tvrz v místech, kde je dnes zámek. Stejně tak i v Brandýse nad Labem. Tam z původní tvrze vznikl hrad, který chránil přechod přes Labe.

Václav Kovanda


1. 6. 2012 Zobrazit méně

Stránka